1.díl


· Začalo ráno jako každé jiné. Vstávání, snídaně, čistění zubů, oblékání a škola.

· Sešla jsem dolů na snídani, ale táta tam seděl, jako zaražený a nervózně popíjel kávu.

"Bello, dnes nejdeš do školy, už jsem to zařídil," řekl hodně ustaraně, se smutkem v očích. "Musíme urychleně odjet."
"Tati, co to říkáš, kam odjet?" ptala jsem se horlivě .
"Zlato, teď není vhodná doba na vysvětlování, musíme se zbalit."
PŘED NOVÝM DOMEM
"Tati, to je náš nový dům? To ne!" málem jsem se rozbrečela.
"Mě se to taky moc nezdá, ale, Bello uznej, že je to lepší než byt na smetišti," snažil se mě utěšit, ale nepomáhalo to.
"No to asi ano, lepší než žít jako bezdomovec," uznala jsem.
· Podívali jsme se dovnitř. Vím, že to bylo lepší, než na nějakém smetišti, ale vůbec se mi to nezdá, všude samá plíseň, krysy a pavouci.
· No však se na to podívejte sami.

· Ano naše krásná koupelna plná plísní a starého nábytku, doufám, že časem, až na to táta bude mít peníze, si to tady nějak pěkně zrekonstruujeme.

· Přichází další krása, teď už náš krásný nevymalovaný obyváček. Chudák táta bude muset na té pohovce spávat, je tady jenom jednolůžková postel a tu nechává táta mě.

· A vtom stejném stylu(jako koupelna), plná plísní, přichází naše kuchyňka. Ugh, jak se tam vůbec může dát vařit.

· A jako poslední můj barevně nesladěný pokojík. Zajímavá kombinace barev, že ano?
PO PÁR DNECH

· Táta přišel domů z práce. Netvářil se stokrát nadšeně.

"Tati, co se stalo?"ptala jsem se ustaraně.
"Bello, vyhodili mě z práce," vysvětloval.
"O ne, tati to je strašné, doufám, že se zase nebudeme stěhovat?" ptala jsem se.
"Neboj se, mám jinou práci, sice tam není tak dobrý plat a firemnímu autu a mobilu můžu udělat pápá, ale lepší než nic,"pokračoval ve vysvětlování.
"Tati? Pomůžeš mi s úkolama?" zeptala jsem se velmi opatrně.
"Ano, ano určitě, alespoň přijdu na jiné myšlenky,"souhlasil.
Doufám, že se díl líbil :D

















Chudák Bella :((
Ten její pokoj oj.. vážně zajímavá kombinace. Jsem zvědavá jak to bude pokračovat... snad dobře.